„Mě zase bolí hlava.“ Tohle slyší asi každý masér poměrně často. A když se pak člověka zeptám, jak se má jeho šíje nebo krční páteř, někdy se teprve začne zamýšlet nad tím, že by spolu tyto věci mohly souviset.
Samozřejmě ne každá bolest hlavy začíná na krku. Příčin může být celá řada a rozhodně není správné každou bolest hlavy označit za problém krční páteře. Z vlastní praxe ale vím, že uvolnění přetížené šíje a krčního svalstva může některým lidem od bolesti hlavy výrazně pomoct.
Jedním z problémů dnešní doby je podle mě předsunutá hlava. Člověk sedí u počítače, dívá se na monitor a pracuje. A aniž by si to uvědomoval, začne hlavu pomalu vytahovat dopředu.
Čím víc se soustředí, tím víc se někdy přibližuje k tomu, na co se dívá. A hlava, která by měla být přirozeně nad tělem, se postupně dostává před něj.
Při masážích to bývá dobře znát. Krční páteř je někdy prohnutá dopředu víc, než by měla být, a svaly kolem ní jsou dlouhodobě přetížené. Člověk si na to přitom může úplně zvyknout. To ale ještě neznamená, že je všechno v pořádku. Postupně se může objevit zatuhlá šíje, napětí v ramenou, omezený pohyb krku a někdy taky bolest hlavy. Ta může být pokaždé trochu jiná. Někdo ji cítí hlavně ve spáncích, jiný za očima, na temeni nebo v zátylku.
Proto je podle mě dobré si občas uvědomit jednu jednoduchou věc. Kde vlastně mám hlavu? Zní to trochu zvláštně, ale právě tohle může člověku hodně napovědět. Pokud zjistí, že má hlavu zase vystrčenou dopředu, může ji vědomě jemně zasunout zpátky. Na rehabilitacích se často používá jednoduchý cvik, kterému se lidově říká šuplík, želva nebo dvě brady. Nejde o zaklonění hlavy. Jde o její jemné zasunutí dozadu a o snahu vrátit krční páteř do přirozenější polohy. Někdy stačí, když si člověk tento pohyb několikrát během dne připomene. Třeba ve chvíli, kdy zjistí, že zase sedí u počítače s hlavou nataženou dopředu jako želva.
Samotný cvik ale samozřejmě není všelék. Pokud jsou svaly dlouhodobě přetížené, potřebují někdy také uvolnit. Měl jsem například klientku, která ke mně často přicházela s opravdu silnou bolestí hlavy. Zároveň jsem věděl, že má velmi náročné zaměstnání a velkou psychickou i fyzickou zátěž doma. Byla přesně tím typem člověka, který se snaží zvládnout všechno. V práci pracovat naplno. Doma všelico zařídit. Pomáhat ostatním. Řešit problémy druhých. A pokud možno ještě všechno zvládnout bez jediného postěžování si. Jenže takhle to člověk nemůže dělat donekonečna. Při masáži jsem se u ní proto soustředil hlavně na krční páteř a svaly kolem ní.
U lidí, kteří mají jako hlavní problém právě krk a šíji, používám několik svých oblíbených hmatů. Začínám vleže na zádech. Postupně pracuji na trapézech a krčním svalstvu. Nejprve jemněji a tlak přidávám až ve chvíli, kdy cítím, že tkáně začínají povolovat. Nemám rád přístup, kdy musí člověk při masáži všechno vydržet. Podle mě není potřeba se za každou cenu prát se svalem, který je už tak dost stažený. Často je lepší začít jemně. Dát tělu chvíli čas. A postupně přidávat. Na závěr používám také hmat, kterým velmi jemně vytvořím tah a uvolnění v oblasti krční páteře. A teprve potom klienta otáčím na břicho a pokračuji klasickou masáží.
U této klientky bylo zajímavé, že často přišla s opravdu silnou bolestí hlavy a po ošetření odcházela s velkou úlevou, někdy dokonce bez bolesti. Jenže nebylo by správné říct, že problém vyřešila jen masáž. Protože jsme spolu mluvili i o tom, jak žije. Říkal jsem jí, že nemůže všechno táhnout sama. Nemůže za všechny všechno zařídit. Nemůže si na záda naložit práci, domácnost, rodinu a starosti druhých lidí a očekávat, že tělo bude pořád fungovat stejně. I silný člověk má svoje hranice. A někdy je potřeba být trochu sobecký v tom dobrém slova smyslu. Rozdělit povinnosti mezi ostatní. Nechat druhé, aby se také postarali sami o sebe. A hlavně si občas říct, že teď už je čas myslet také trochu na „MĚ“. Protože psychika a tělo jsou propojené. Když je člověk dlouhodobě pod velkým tlakem, může se to postupně projevit i fyzicky. Stažená šíje. Bolesti zad. Únava. Bolesti hlavy. A mnoho dalších věcí. Naopak fyzická bolest dokáže člověka postupně vyčerpat i psychicky. A člověk se pak může dostat do začarovaného kruhu. Proto někdy nestačí jen přijít na masáž a nechat si uvolnit šíji. Je dobré zamyslet se také nad tím, proč je pořád stažená. Jestli celý den sedím s hlavou vystrčenou dopředu. Jestli mám ramena neustále zvednutá. Jestli si vůbec během dne odpočinu. A jestli se nesnažím utáhnout víc, než skutečně musím.
Masáž může přinést úlevu. Uvolnění šíje může některým lidem pomoci také od bolesti hlavy. Ale někdy může být důležité také trochu zpomalit a změnit něco v každodenním životě. Protože bolest hlavy nemusí vždy začínat v hlavě. Někdy opravdu začíná v přetížené šíji. A někdy ještě dříve – v tom, jak dlouhodobě zacházíme sami se sebou.
